Často se ptáte ...
FAQ
Co vše obsahuje prenatální diagnostika
MUDr. Doubková Denisa
Prenatální diagnostika se zabývá vyšetřením plodu v průběhu jeho vývoje v děloze. Cílem prenatální diagnostiky je získat co nejvíce informací o zdravotním stavu plodu, zjistit nebo vyloučit přítomnost vrozených vývojových vad a také vrozených chromozomálních aberací, tj. patologických změn v genetické výbavě plodu. Na základě těchto informací se rodiče plodu mohou rozhodnout o dalším osudu jejich gravidity. Prenatální vyšetření v každém trimetru těhotenství má svá specifika a také výtěžnost.
V rámci základních screeningových programů vyhledáváme pacientky se zvýšeným rizikem vrozené chromozomální aberace u plodu. U těchto rizikových gravidit, s podezřením na nějaké genetické onemocnění či vrozenou vadu plodu, pak provádíme cílenou diagnostiku k potvrzení diagnózy a také stanovení další prognózy pro plod.
Rozvoj prenatální diagnostiky lze spatřovat ve dvou rovinách:
Jednak jde o technické vybavení, tedy kvalitu ultrazvukových přístrojů, které nám dnes umožňují detailní zobrazení jednotlivých orgánů a tkání plodu. Můžeme také vyšetřovat některé funkční změny, zejména v oběhovém/kardiovaskulárním systému plodu.
Druhou rovinu rozvoje představují možnosti prenatálního genetického vyšetření. V dnešní době jsme schopni vyšetřovat genetickou výbavu plodu velmi podrobně, a to na úrovni jednotlivých genů. Stále většího významu v současnosti nabývají neinvazívní techniky získání, resp. vyšetření genetické informace plodu. Dochází tak k postupné redukci počtu výkonů invazívních (odběrů plodové vody, či choriových klků), které s sebou nesou mírné zvýšení rizika těhotenské ztráty.
Předností nového ultrazvukového přístroje je především jeho schopnost vysokého rozlišení. Jednotlivé anatomické struktury plodu jsou tedy zobrazeny ještě detailněji, vyšetření plodu je přesnější a také rychlejší. Díky tomu jsme schopni velké množství vrozených vývojových vad či funkčních změn zachytit již kolem 13.-14. týdne těhotenství. Pomoc při diagnostice některých typů vad pak představuje také špičkové trojrozměrné (3D/4D) zobrazení nového přístroje.
Co se stane, když je screening na chromozomální vady u plodu pozitivní?
MUDr. Věra Hůrková
Pokud screening vyjde se zvýšeným rizikem na chromozomální vady u plodu, o tomto výsledku Vás bude vždy informovat lékař z našeho pracoviště, aby Vám výsledek vysvětlil a domluvil se další postup. Ideální je provedení genetické konzultace, při které se doplní detailně informace o anamnéze těhotné ženy i jejího partnera a o jejich rodinách. Výsledek screeningu se podrobně vysvětlí, včetně důvodu, proč je výsledek pozitivní. Hranice, kdy je screening pozitivní je 1: 300.
Pokud je výsledné riziko na chromozomální vady v rozmezí 1: 100 až 1: 300 a je normální UZ nález, je ideální provedení neinvazivního testu (NIPT), který je na nejčastější chromozomální vady (Downův syndrom, Edwardsův syndrom a Patauův syndrom) spolehlivý na 99%.
Pokud je riziko vyšší než 1: 100 nebo je u plodu patologický UZ nález, doporučuje se invazivní výkon – do 14. týdne těhotenství jde o odběr choriových klků, od 15. týdne těhotenství jde o odběr plodové vody.
Také je možné pouze UZ sledování těhotenství. To ale nedokáže nikdy zcela vyloučit chromozomální vadu u plodu.
Všechny tyto možnosti dalšího postupu jsou v průběhu genetické konzultace detailně probrány a na základě těchto informací se těhotná s partnerem rozhodují o dalším postupu podle svých preferencí.
NIPT, invazivní výkony nebo UZ sledování jsme samozřejmě schopni zajistit na našem pracovišti.
Infekce v těhotenství
MUDr. Laža Radek
Těhotenství samotné je spojeno s mírným snížením funkce imunitního systému, není větší náchylnost k infekcím u matky či plodu, ale průběh onemocnění jako chřipka či poliomyelitis může být těžší. Také existují infekce, které jsou spojeny s vyšším výskytem a rizikem vzniku VVV plodu – hydrops, mikrocefalie, růstové zpoždění, zvětšená játra a slezina, slepota atd.. Již v rámci komplexního prenatálního vyšetření je např. z krve matky zjišťována přítomnost protilátek proti HIV, syfilis, žloutence typu B. Tyto protilátky mohou být akutní a paměťové a dle toho určíme časový faktor – tzn. v jaké fázi těhotenství k infekci došlo.
To je důležité v rámci nastavení dalšího sledování gravidity. Infekce dělíme na virové, bakteriální a parazitární. Nejčastější cestou šíření je krev (hematogenní), ale může být také přes placentu nebo šířením z pochvy přes děložní hrdlo. Dále budu mluvit o HIV, syfilis, hepatitis B, cytomegaloviru, zarděnkách, neštovicích, herpesu a parvovirové infekci.
Těhotenství vyžaduje zvýšený příjem většiny minerálů a vitamínů. Většinu je organismus zdravé ženy schopen získat z dostatečně vyvážené stravy. I přes dodržení pestrého jídelníčku je doporučováno podávání kys. listové a ve specifických případech i železo či jód.
Léčivé preparáty s dostatečným množstvím stopových prvků a vitamínů jsou vhodné pro všechny ženy, ale nezbytné jsou pro těhotné se špatným stavem výživy, mladé matky pod 20 let, vícečetné těhotenství, vysoce fyzicky aktivní ženy či těhotné v malém odstupu od minulého těhotenství.
Někdy je zmiňována větší porodního hmotnost plodu jako nežádoucí účinek těchto doplňků stravy, ale ve velkých studiích se toto nepotvrdilo. Dále budu mluvit o kyselině listové, železu, jódu a polynenasycených mastných kyselinách.
Prenatální echokardiografické vyšetření
MUDr. Konvičková Jana
Prenatální echokardiografické vyšetření se provádí ideálně mezi 18. až 21. týdnem těhotenství. Toto vyšetření slouží ke včasné detekci závažných a komplexních srdečních vad, sledování přirozeného vývoje vady během těhotenství a v případě potenciálně kritických vad, u kterých předpokládáme, že bude nutný nějaký zákrok časně po narození, jsme pak schopni zajistit a naplánovat porod na vysoce specializovaném pracovišti.
Kromě strukturálního postižení srdce můžeme diagnostikovat i závažné poruchy srdečního rytmu, jež mohou vést k srdečnímu selhání plodu, a které lze ve vysokém procentu úspěšně léčit.
Jaká vyšetření by žena v rámci těhotenství měla podstoupit?
MUDr. Pavelková Jana
V první řadě je to vstupní laboratorní vyšetření a hlavně krevní skupina a Rh faktor, což může být život zachraňující, protože těhotenství a krvácení jde ruku v ruce a mnoho mladých žen až do otěhotnění nemá důvod svoji krevní skupinu a Rh faktor znát.
Krom vstupního laboratorního vyšetření, bych z „vypíchla“ hlavně ultrazvukové vyšetření v 1. trimestru neboli první skrínink neboli kombinovaný test ke konci 1. trimestru, který nám řekne velice moc informací o plodu.
Jednak nám jej popíše anatomicky, dozvíme se, že má všechny končetiny a všechny jejich segmenty. Můžeme dokonce počítat prstíky na ručkách, což později bývá obtížnější. Vyjádří se k přítomnosti základních orgánů, uvidíme, že mozek je v hlavičce plodu, jeho základní strukturu popsatelnou koncem 1. trimestru, nosní kost (důležitou pro Downův syndrom), pak obě oči, uši, celistvost rtu a čelisti miminka, srdce a jeho uspořádání, žaludek, střeva a jejich echogenitu na ultrazvukovém zobrazení. Popisujeme přítomnost močového měchýře a cév, které jej obklopují, placentu a pupečník, množství plodové vody, barevně si zobrazíme průtoky některými cévami plodu a částmi srdce. Někdy vidíme i ledviny plodu. Vyjádříme se k normálnímu vzhledu páteře a břišní stěny a bránice.
Některé struktury plodu změříme, zvlášť délku plodu od hlavičky k zadečku, takzvanou temenokostrční délku plodu a tím vlastně stanovíme (upřesníme) termín porodu.
Dále je zásadní šíře nuchálního projasnění, translucence. Tyto měřené hodnoty zadáme do matematického algoritmu a on nám těhotné rozdělí na ty s vyšším rizikem na nadpočetný chromozom 21, 13 a 18 a ty bez zvýšeného rizika.
Jako bonus lze tipovat pohlaví plodu a získat krásnou fotku celého miminka na památku.
Toto vyšetření se navíc vyjádří k možnosti zvýšení tlaku maminky a k ztrátě bílkovin po 24 týdnu těhotenství – preeklampsii. Vyšetřujeme ji pomocí průtoků krve cévami vyživujícími dělohu a kombinací tohoto měření s výsledky z krve.
Pak bych se určitě přimluvila za vyšetření orálního glukózového zátěžového testu v 24.-28. týdnu u všech maminek. Těhotná jde na vyšetření krve, lačná, pak vypije při nízké vstpní hodnotě cukru v krvi sladký nápoj a pak se zase dvakrát odebírá krev. Při pozitivním výsledku, když máme horší zpracování cukru je to velký pomocník v nastavení správné diety, jednak se pak těhotná stravuje zdravěji a umí lépe odhadovat správná množství potravin. Zadruhé je to zásadní pro děťátko, roste potom přiměřeně a po porodu je dobře adaptováno, protože nemá nízké hladiny cukru. Těhotenská cukrovka taky může souviset s přítomností vrozených vad.
Zásadním vyšetřením v těhotenství je i druhý skrínink, který se vyjádří k růstu plodu, poloze placenty a vztahu k porodním cestám, zkontroluje, že všechny orgány a jejich uspořádání jsou v pořádku a v případě srdíčka plodu i jeho funkce. Můžeme při přání těhotné stanovit pohlaví plodu a udělat fotky dokonce ve 3D zobrazení.
Na začátku jsem zmínila důležitost stanovení krevní skupiny a Rh faktoru matky.
V 28. týdnu těhotenství potom očkujeme všechny Rh negativní těhotné globulinem, bílkovinou, schopnou vychytat z krevního oběhu matky Rh pozitivní krvinky plodu a zabránit tím imunizaci maminky do dalších těhotenství. Protilátky vzniklé touto imunizací by pak mohly rozbíjet krvinky plodu a vést k jeho chudokrevnosti, anemii s následným poškozením centrálního nervového systému plodu. Zavedením tohoto „očkování“ se snížil počet nutných transfuzí chudokrevným plodům na minimum. Je smutné, že stále některé těhotné zaměňují očkování proti infekčním nemocem s tímto „očkováním“, které je pouze aplikací bílkoviny a je zcela neškodné. Je důležité dodržet jeho správné načasování, vždy po invazivním vyšetření, třeba odběru plodové vody, pak v 28. týdnu a vždy při výměně krve, krvácení mezi matkou a plodem, což je většinou při porodu.
Posledním zásadně důležitým vyšetřením v těhotenství je ultrazvukový skrínink růstové restrikce plodu v 35.- 37. týdnu těhotenství. Jím jsme schopni odhalit asi 7% plodů, které i přes aktuálně nepřítomnou preeklampsii mohou špatně růst, pod svůj růstový genetický potenciál. Tyto plody potom sledujeme častěji a pečlivěji a posuzujeme jak prosperují pomocí vyšetřování průtoků v cévách plodu (v hlavičce – arteria cerebri media, v pupečníku – arteria umbilicalis, ve venósním duktu a v uterinních tepnách matky).
Těhotenství a vnější vlivy, které jej ovlivňují ...
MUDr. Vaňková Barbora
V prvním trimestru dochází ke splynutí vajíčka a spermie- tedy 2 základových buněk a následnému vývoji až k plodu, který má založeny všechny orgány, končetiny, pohlaví, zkrátka taková zmenšenina dítěte. Toto období- tedy prvních 12. týdnů po oplodnění- klade extrémní nároky na přesnost dělení buněk. V každé buňce lidského organismu se nacházejí chromosomy, které přesně určují, jak se má plod vyvíjet. V organismu vyvíjejícího se plodu je pak těchto buněk několik miliard a každá z těchto nových buněk musí obdržet naprosto přesnou informaci o své funkci, aby se dítě vyvíjelo bez vrozených vad. Pokud dojde k narušení předávání informací z buňky na buňku, vlivem vnějších faktorů, může dojít k chybnému vývoji plodu a my pak můžeme vidět plod, který je postižený buď některou z poruch vývoje orgánů, placenty nebo růstu plodu v pozdějších měsících těhotenství. Proto odpověď na tuto otázku zní „ANO“, zcela nepochybně je první trimestr těhotenství extrémně citlivý na vnější vlivy.
Pokud se ptáte na to, o které vlily vnějšího prostředí jde, pak bych je rozdělila do několika skupin.
- nejčastěji se setkáváme s vlivy návykových látek- kouření, alkohol a drogy
- rentgenové prostředí a chemické látky buď v pracovním provozu nebo ve znečištěném životním prostředí- v dnešní společnosti však extrémně vzácné
- chronické užívání některých tipů léčiv- opět extrémně vzácné v dnešní populaci
Jak již jsem naznačila v předchozí otázce, tyto vnější vlivy mohou těhotenství ovlivnit zásadně. Placenta je jakýmsi filtrem, který rozhoduje o tom, které látky se k dítěti dostanou a které ne. Návykové látky a některá léčiva neumí placenta filtrovat, proto mohou být pro plod nebezpečné. Pojďme si tedy přiblížit vlivy jednotlivých látek. Začnu alkoholem. Naše společnost se vyznačuje kladným vztahem k alkoholu a jeho snadnou dostupností. Zlehčování vlivu na organismus je ve společnosti zřejmý a i my, gynekologové, se setkáváme společně s kouřením cigaret nejčastěji se ženami, které si tyto látky v těhotenství neodepřou vůbec nebo je částečně. Není určena porce alkoholu, která je bezpečná nebo která již způsobí postižení plodu, proto je žádoucí alkohol v těhotenství zcela vynechat. Pokud se tak nestane, plod nejčastěji trpí fetálním alkoholovým syndromem, kdy dítě po porodu vypadá netypicky, má významné změny v obličeji, poruchy chování a intelektu.
Také některá léčiva přestupují přes placentu a proto je nutné informovat o záměru těhotenství nebo počátku těhotenství ošetřujícího lékaře, který rozhodne o případné záměně léku. Zároveň bych upozornila, že skupin léků, které jsou v těhotenství nežádoucí zase není tolik a často se setkávám s tím, že těhotné si raději při akutních potížích neužijí žádný lék, i když by to v daný okamžik bylo přínosem i s ohledem na těhotenství. Proto prosím, vždy se ptejte vašeho ošetřujícího lékaře.
Kouření je pak dalším a asi nejčastějším nežádoucím úkazem v těhotenství. Nikotin z cigaret zásadně ovlivňuje funkci placenty. Zde pozorujeme účinky nikotinu až v průběhu těhotenství. Kuřačky jsou ohroženy především porodem příliš malého dítěte, protože dítě je špatně vyživováno placentou. Předčasným porodem, předčasným odlučováním placenty- jde o extrémní situaci, kdy je na životě ohroženo jak dítě, tak matka. A v neposlední řadě je u kuřaček vyšší riziko porodu mrtvého plodu. Děti, které se narodí s výrazně nižší porodní váhou pak mají vysoké nároky na péči poskytovanou nejen personálem nemocnice, ale především matkou.
Vyšetření genetické výbavy plodu
MUDr. Kovalčík Milan
V některých případech musíme přistoupit ke genetickému vyšetření plodu. K tomuto účelu slouží dvě metody – invazivní nebo neinvazivní. Tohle rozhodování není nikdy jednoduché, a indikační kritéria jsou poměrně široká. Některé maminky se rozhodnou pro invazivní i neinvazivní variantu podle situace – jestli čekají první miminko, nebo je to již třetí atd. Podle toho si vybírají.
Invazivní vyšetření hradí pojišťovna a spočívá v zavedení jehly do dělohy a odsávání části plodové vody nebo vzorků z placenty – záleží na fázi těhotenství. Tyto vzorky se odesílají do genetické laboratoře, kde jsou schopni získat genetický materiál plodu a vyvrátit či potvrdit některá genetická onemocnění, na která máme podezření.
Neinvazivní varianta začíná speciálním odběrem krve, který není pro plod invazivní. Z krve maminky získáváme genetickou informaci o plodu, tzv. selfie test DNA. Tento vzorek putuje do speciální laboratoře, v našem případě do Spojených států, kde jsou schopni vytáhnout genetický materiál miminka a pomocí podobné metody vyloučit některá genetická onemocnění.
Toto vyšetření nemá tak široké spektrum genetických onemocnění jako například vyšetření plodové vody, ale pro určité případy je toto vyšetření srovnatelné. Je to ideální volba pro ženy, které chtějí větší jistotu ohledně zdraví svého miminka, ale nechtějí podstoupit invazivní proceduru.
Neinvazivní vyšetření zatím není hrazeno pojišťovnou, takže si ho ženy hradí samy. Jak bude budoucnost v úhradě neinvazivních prenatálních testů, zatím nevíme, ale toto vyšetření je využíváno širokým spektrem žen. Dokonce i ženy s negativními výsledky standardních vyšetření si mohou vybrat toto vyšetření za dodatečnou jistotu ohledně zdraví svého dítěte.
Těhotenství a vnější vlivy, které jej ovlivňují ...
MUDr. Havalová Jana
Sexualita ženy v těhotenství je velmi specifická a individuální.
Jsou mýty, že pohlavni styk může způsobit potrat, poškození plodu či předčasný porod.
V dnešní době již víme, že těhotenství není pro sexuální život kontraindikací. Je ovšem na každé ženě, zda chce sex provozovat. Vlivem anatomických i funkčních změn se může její postoj k pohlavnímu životu změnit. V prvním trimestru existuje určité riziko krvácení a samovolného potratu.
Ve druhém trimestru je pohlavni styk obecně považován za nejbezpečnější. Ke konci těhotenství je pohlavni styk dokonce doporučován. Prostaglandiny přítomné v ejakulátu napomáhají k dozrání hrdla děložního, čímž mohou pomoci vyvolat porod.
Není tedy třeba obecně se pohlavního styku v těhotenství vzdávat, není-li k tomu lékařem stanoven stanovený důvod. Případy, kdy je u ženy pohlavní styk kontraindikován, můžeme rozdělit na absolutní a relativní.
Mezi absolutní řadíme:
• Placenta praevia (neboli vcestná placenta)
• Vaginální krvácení
• Hrozící předčasný porod
Mezi relativní:
• Předčasný porod v anamnéze
• Opakující se vaginální infekce
Vhodná cvičení a pohybová aktivita jsou pro zdravé ženy během nekomplikovaného těhotenství doporučována. Cvičení přináší pozitiva nejen matce, ale i dítěti. V průběhu cvičení se vyplavují tzv. endorfiny. Tyto hormony způsobují spokojenost a dobrou náladu. Hormony jsou v těle rozváděna krví a dostávají se přes placentu k dítěti. Vliv endorfinů se tedy projeví i na vývoji dítěte. I ženy, které před těhotenstvím neprovozovaly pravidelnou tělesnou aktivitu, by měly využít každé příležitosti k pohybu.
Doporučuje se každý den cvičit svaly pánevního dna, a kromě toho alespoň dva dny v týdnu provádět různá cvičení na posílení svalů (např. svaly nohou,hýždí,zad, ramen, paží,hrudníku apod.)
Mezi doporučené pohybové aktivity v období těhotenství patří především plavání a cvičení ve vodě, pokud žena ale netrpí opakovanými záněty pochvy, turistika a procházky,cca 5 – 6 kilometrů chůze denně, běh,jízda na kole, tanec a samozřejmě speciální „těhotenské“ cvičební sestavy.
Speciální cvičení v těhotenství-dechová gymnastika, těhotenská jóga – nacvičení relaxačních technik, vlastní cvičení pak vede k uvolnění svalů a jejich napětí, cílem je fyzická i psychická vyrovnanost. Aerobní cvičení s využitím velkých a malých míčů
V případě obtíží s pohybovým aparátem může žena využít cvičení u vyškolených fyzioterapeutů, kteří používají speciální metodiky vhodné pro těhotné.
Naopak nesprávně vybraná a neuvážená tělesná aktivita v období těhotenství může jeho průběh ovlivnit negativním způsobem.
Mezi rizikové sporty, které by žena v těhotenství měla zcela vyloučit patří takzvané adrenalinové sporty například bungee jumping, seskoky padákem, horolezectví, akrobatické prvky a sjezd na horském kole vzhledem k riziku těžkých zranění a pádu. Mezi další nevhodné aktivity patří jízda na koni, vodní turistika (kanoistika, rafting), bruslení, lyžování a terénní běh.
Důvodem je ohrožení dítěte kvůli možnému úrazu matky a neadekvátní zátěž pro organismus ženy, který je pod vlivem těhotenských hormonů (vazy a kloubní spojení jsou uvolněnější a náchylnější ke zranění). Proto se obecně nedoporučují ani kolektivní míčové sporty, tenis, squach a aerobik.
Dále nevhodné je ještě také potápění, jelikož dítě je náchylnější k dekompresní nemoci (způsobena snižováním okolního tlaku), cvičení na nářadí, silové sporty (například vzpírání) kvůli zvýšenému nitrobřišnímu tlaku.
Vícečetná těhotenství
MUDr. Havalová Jana
Vícečetné těhotenství přináší mnoho potenciálních problémů a rizik pro matku i její plod, a to v průběhu těhotenství i za porodu. Těhotenské komplikace mohou mít výrazný vliv na postnatální vývoj dětí i vyšší novorozeneckou nemocnost a úmrtnost. Z medicínského hlediska proto musíme každé vícečetné těhotenství považovat za rizikové. Riziko vzniku komplikací roste s počtem plodů v děloze, častěji se vyskytuje předčasný porod, růstová restrikce aspoň jednoho z plodů, vyšší riziko vrozených vývojových vad, proto čas na adekvátní ultrazvukovou diagnostiku je velmi důležitá, pravidelné sledování plodu se rozhodující mírou podílí na celkovém výsledku těhotenství.
Velmi důležitou roli v predikci těch rizikových faktorů hraje typ vícečetného těhotenství, podle něho se pak směřuje, častost kontrol, zaměření se na specifická rizika pro daný typ vícečetného těhotenství. Dle vzniku dělíme dvojčátka na jednovaječná a dvojvaječná.
Dvě třetiny tvoří dvojvaječná dvojčátka, četnost výskytu kolísá dle etniky genetické dispozice, dle věku maminky a vlivem technik asistované reprodukce. Vznikají oplodněním dvou vajíček, dvěma odlišnými spermiemi, mají samostatné obaly amnion a chorion, vytvářejí dvě samostatné amniální dutiny, dva žloutkové váčky a dva zárodky, označujeme je za dvojčátka bichoriální, biamniální. Mohou mít stejné pohlaví nebo odlišné a tato skupina je méně riziková.
Naopak jednovaječná dvojčátka vznikají oplodněním jednoho vajíčka, jednou spermií, výskyt je víceméně konstantní, plody jsou stejného pohlaví, na době rozdělení toho zárodku závisí, jestli budou mít společnou placentu, proto pokud se rozdělí po 3. dnu do 9. dne mají společnou placentu. Mezi sebou mají tenkou amniální membránu, která se kolmo ve tvaru T upíná placentě a odděluje obě amniální dutiny, jsou to tzv. monochoriální, biamniální dvojčátka. Pokud se rozdělí po 9. dnu mají společnou i amniální dutinu, nazývají se monochoriální, monoamniální dvojčátka, pokud je vývoj narušen a rozdělí se až po 12. dnu vývoje vznikají tzv. srostlice po dvojné malformace.
Kromě vyšetřování anatomie plodu se už na začátku těhotenství zaměřujeme též na zobrazení umístění pupečníku a u monochoriálního těhotenství pak vzdálenost úponu pupečníku na placentu a typ cévních spojek v placentě. Pokud je blízký úpon těch pupečníků, je vyšší riziko tzv. akutní transfuze mezi dvojčátky.
Již při screeningu chromozomálních alterací v prvním trimestru se zaměřujeme též vlastně z hlediska monochoriálního těhotenství na výšku záhlaví tzv. nuchální translucence, pokud u tady tohoto typu těhotenství je vyšší záhlaví u jednoho z plodů nebo větší rozdíl mezi nuchálními translucencemi, může být tady tento problém již vizualizací tzv. chronického transfuzního syndromu, kdy krev proudí nerovnoměrně a jedno dvojče dostává příliš mnoho krve, pak je označováno jako příjemce, jeho srdce je přetížené. A naopak ten druhý tzv. dárce, má krve příliš málo je chudokrevný a může mít nedostatek výživy a kyslíku.
U této problematiky se pak zaměřujeme na vyšetřování rozdílného množství plodové vody u obou dvojčátek, později též na rozdíl náplně močového měchýře, sledujeme též rozdíl ve velikosti plodu a abnormální průtoky v cévách plodu, později i v pupečníku, měříme maximální rychlost průtokovou v střední mozkové tepně k odhalení možné anémie u tzv. dárcovského plodu, podle stupně tohoto syndromu je možná intrauterinní léčba laserovou koagulací spojek v placentě, od asi 18. týdne těhotenství, které provádí specializované pracoviště ve fetální medicíně intrauterinní chirurgie v Praze v Podolí, se kterým spolupracujeme.
Pokud dojde k nerovnoměrnému rozdělení placenty pak může docházet k růstovému zaostávání jednoho z plodů, který má menší podíl placenty. Sledujeme častěji průtoky v cévách plodu a pupečníku a růstovou křivku plodu.
Častěji se u vícečetného těhotenství setkáváme s vrozenými vývojovými vadami, které nejsou specifické pro vícečetná těhotenství, ale mají u nich vyšší incidenci. Je to zejména u monochoriálního těhotenství, kde jsou třikrát vyšší incidence vrozených vývojových vad, konkrétně defekty neurální trubice, holoprosencephalie hydrocefalus, ale též srdeční vady a jiné. U monochoriálních, monoamniálních dvojčátek se můžeme setkat s pupečníkovými komplikacemi, jejich zauzlení mezi sebou. U všech monochoriálních těhotenství, provádíme ultrazvuková vyšetření od 16. týdne každé dva týdny k eventuálnímu odhalení možných komplikací a tato péče o komplikovaná bichoriální dvojčata u těhotenství s více než dvěma plody by měla být zajištěna od 16. týdne v perinatologickém centru.
Těhotenská péče u vícečetného těhotenství, také klade obzvlášť důraz na diagnostiku komplikací všeobecných pro těhotenství jako hypertenze, preeklampsie, těhotenské cukrovky, anemie a jiných.
Už v rámci screeningu prvního trimestru je zařazen i u vícečetných těhotenství, screening preeklampsie, dále je vícečetné těhotenství komplikováno častějším předčasným porodem, s ním spojeným možnými patologickými stavy, mezi které patří samozřejmě plicní nezralost novorozence, někdy krvácení do mozku, či nekrotizující zánět tenkého střeva.
Ke sledování kromě palpačního hodnocení nám pomáhá i ultrazvukem provedená tzv. vaginální cervikometrie, měření délky děložního hrdla. Plánovaně se nekomplikovaná vícečetná těhotenství ukončují dříve než v termínu porodu, a to konkrétně podle typu vícečetného těhotenství, častěji se provádí císařský řez. Císařským řezem ukončujeme vždy monochoriální, monoamniální těhotenství a těhotenství s více než dvěma plody. Pro ukončení těhotenství vaginální cestou u ostatních dvojčátek musí být splněny podmínky: oba plody musí být v poloze podélné hlavičkou, u dvojčetného bichoriálního těhotenství pak druhý plod může být v poloze koncem pánevním.
Rodička nesmí mít v anamnéze operaci na děloze, váhový odhad plodu musí být nad 1500 g u polohy koncem pánevním pak nad 2500 g, musí být připravené porodní cesty a v neposlední řadě, pokud jsou splněny podmínky, musí si rodička přát, rodit vícečetné těhotenství přirozenou cestou.