Invazivní vyšetření v těhotenství
Diagnostické metody v prenatální diagnostice představují v současnosti nejdokonalejší a definitivní metodu získání informace o stavu plodu.
Invazivní diagnostika přichází ke slovu v okamžiku, kdy je výsledek screeningu pozitivní, či je potvrzeno podezření lékaře při vyšetření pomocí UZ. Pomocí diagnostických metod, můžeme vyslovit definitivní závěr při zvýšeném riziku výskytu vrozených vývojových vad.
Standardní postupy
- Genetická konzultace před výkonem
- Vysvětlení techniky a rizika procedury
- Těhotná podepisuje informovaný souhlas
- Výkon se provádí pod UZ kontrolou přes břišní stěnu
- Používáme sterilní pomůcky a nástroje
- Výkony se provádí ambulantně
- Není nutno použít místní znecitlivění – vyšetření není bolestivé
- Hodinu po výkonu zůstává pacientka v centru
- 2 týdny po výkonu by se těhotná měla vyhnout zvýšené fyzické námaze – je vhodná pracovní neschopnost
- Výsledky jsou k dispozici za 1 – 3 týdny po zákroku
- UZ kontrola je vhodná za 3 až 4 týdny po výkonu v centru prenatální dïagnostiky – těhotná je pozvána při sdělení výsledku vyšetření
Je důležité nezapomínat na alternativní řešení – možnosti neinvazivní prenatální doagnostiky, která stále přichází z vyšší přesností, rychlostí a je schopna ze své podstaty přinášet výsledky bez nutnosti podstoupit potencionálně rizokový zákrok.
Odběr choriových klků a jejich dlouhodobou kultivaci nejčastěji provádíme na stanovení karyotypu mezi 13-15.týdnem těhotenství. Tímto způsobem lze potvrdit nebo vyvrátit podezření lékaře při ultrazvukovém měření šíjového projasnění, že by se u plodu mohlo jednat o genetickou vadu Downův syndrom (+21 chromozom). Výsledek vyšetření stanovujeme do 3. týdnů.
Amniocentéza je výkon spočívající v zavedení tenké jehly přes břišní stěnu do amniální dutiny. Tím získáme malé množství plodové vody, které se velmi rychle spontánně doplní. V plodové vodě se nacházejí buňky plodu, které je možno kultivovat ve speciálním mediu pro jejich namnožení. V každé z těchto buněk je uložena genetická informace plodu ve speciálních útvarech, kterým říkáme chromozomy. Zdravý člověk nebo plod má 46 chromozomů.
Po speciálním barvení jsme schopni sledovat jejich počet a strukturu v mikroskopu a tak stanovit, zda je genetická výbava plodu (karyotyp) v normě.
Mezi nejčastější genetické abnormality, které v karyotypu plodu nalézáme patří trizomie 21. chromozomu – tzv. Downův syndrom. Odběr plodové vody se provádí mezi 16-20. týdnem těhotenství a výsledek je k dispozici do 3. týdnů.
V plodové vodě se nacházejí živé buňky plodu, které je možno kultivovat ve speciálním mediu pro jejich namnožení. V každé z těchto buněk je uložena genetická informace plodu ve speciálních útvarech, kterým říkáme chromozomy. Zdravý člověk nebo plod jich má 46 a po speciálním barvení jsme schopni sledovat jejich počet a strukturu v mikroskopu a tak stanovit, zda genetická výbava plodu (karyotyp) je v normě.
Nejčastější genetické abnormality, které v karyotypu u plodu nalézáme je trizomie 21. Chromozomu tzv. Downův syndrom. Odběr plodové vody se provádí mezi 15-20. týdnem těhotenství a výsledek stanovujeme do 3. týdnů.
Těhotné se zvýšeným rizikem chromozomálních abnormalit u plodu (vyšší věk, pozitivní biochemický screening, UZ abnormality plodu) podstupují odběr choriových klků (CVS) nebo plodové vody (AMC). Většina chromozomálních abnormalit plodu vzniká v důsledku početních odchylek chromozomů 13, 18, 21, X a Y. Tyto aneuploidie jsou zároveň příčinou postnatálních syndromů: Downův syndrom (trizomie chr. 21), Patauův syndrom (trizomie chr. 13), Edwardsův syndrom (trizomie chr. 18), syndrom Turnerové (monozomie chr. X) a Klinefelterův syndrom (47, XXY). Konvenčním diagnostickým postupem je kultivace buněk s následnou karyotypizací, která si vyžádá zhruba 2 týdny.
Metoda QF-PCR (kvantitativní fluorescenční PCR) umožňuje rychlou prenatální detekci nejčastějších aneuploidií (chromozomů 13, 18, 21, X a Y) pomocí vysoce polymorfních STR markerů specifických pro každý chromozom. Vzorek DNA získaný z plodové vody nebo CVS je amplifikován pomocí PCR s fluorescenčně značenými primery, takže produkty lze separovat a kvantifikovat na automatickém genetickém analyzátoru.
Metoda zcela nenahrazuje konvenční cytogenetickou analýzu, protože nezahrnuje vyšetření celého karyotypu, ale vzhledem k tomu, že není nutné vycházet z kultivovaných buněk, je hlavní výhodou rychlost této metody. Obvyklá doba vydání výsledku je do 24 až 48 h, což umožní zmírnit stres u matek, případně prodloužit interval pro rozhodování o dalším osudu těhotenství. Ve srovnání s metodou FISH test QF-PCR může odhalit případnou mateřskou kontaminaci vzorku a vyžaduje menší množství materiálu.
Je metoda molekulárně-cytogenetická, kdy k buňkám plodu speciálním postupem vpravujeme fluorescenčně značenou DNA (sondu) a pak můžeme pod speciálním (fluorescenčním) mikroskopem sledovat počet signálů v jádře. Tímto způsobem stanovujeme odchylky od početní normy plodu M.Down (+21chromozom), Patau syndrom(+13chromozom), Edwards syndrom (+18 chromozom). Také je možno stanovit početní odchylky pohlavních chromozomů, neboť zdravý plod ženského pohlaví má 2 chromozomy X a mužský XY. Nejčastější pohlavní odchylky u děvčat jsou Turnerův syndrom 45,X a u chlapců Klinefelterův sy. 47,XXY.
Výhodou FISH metody je stanovení výsledku v krátkém časovém úseku 48 hodin.